Jak spadly věže WTC

Pád věží je velmi dobře zdokumentován stovkami videozáznamů z mnoha směrů a úhlů pohledu. Správná interpretace pořízených videozáznamů je naprosto klíčová pro pochopení celého děje. Pokud uděláme chyby už v tomto kroku, pak všechny další úvahy a analýzy půjdou zcela špatným směrem. Můžeme si to hned ukázat na příkladu dvou častých tvrzení, která zní zhruba takto:

• "Věže se zřítily rychlostí volného pádu"
• "Zřícení věží by v případě gravitačního kolapsu muselo překonávat obrovskou pevnost sloupů"

Jak záhy zjistíme, taková i jiná tvrzení jsou nepravdivá a zcela nesmyslná.

Dále je vhodné přečíst si něco o konstrukci budov, dobře je to popsané na Wikipedii.

Kolaps věží rozhodně netrval nějakých 9 sekund, které by odpovídaly rychlosti volného pádu. Z videí je jasně patrné, že celkový čas byl kolem půl minuty a že zřícení postupovalo minimálně ve třech fázích, které se částečně časově překrývaly:

1. První fázi lze charakterizovat jako dominový efekt iniciovaný zřícením vrchní části. Horní patra padala na patra pod nimi a tato vlna proběhla celou budovou od místa nárazu letadel až dolů. Z videozáznamů lze vysledovat, že tato fáze trvala asi 13 sekund v případě WTC 1 a asi 11 sekund v případě WTC 2. Čelo této fronty lze na videozáznamech dobře rozeznat podle výrazných úniků prachu po celé šířce jednotlivých podlaží. Bezprostředně po proběhnutí této fronty zůstává vnější konstrukce stále na svém místě.
2. V druhé fázi se rozpadal vnější skelet budovy, přičemž většina vnější nosné konstrukce, vytlačována troskami, přirozeně padala vně půdorys budovy. Jelikož vnější sloupy padaly volným prostorem, jejich zrychlení odpovídalo volnému pádu a první trosky tak před dopadem na zem "předběhly" frontu popsanou ve fázi 1.
3. Ve třetí fázi se rozpadla jádra budov. Nebylo to jen z důvodu předchozího poškození a vychýlení troskami, ale i z toho důvodu, že jádra nebyla navržena tak, aby byla sama o sobě stabilní. (Toto je garantováno až u nové One WTC.)

Z výše popsaného jednoznačně plyne následující závěr: Během progresivního kolapsu podlaží nebylo třeba překonat pevnost takřka jediného sloupu. Bezprostředně po kolapsu podlaží zůstaly vnější sloupy i sloupy jádra na svém místě. Důvodem zřícení každého patra bylo jeho utržení od sloupů. Následně došlo ke zřícení sloupů z důvodu narušení jejich pospojení a ztráty horizontální opory.

Často se vyskytuje laický názor, že stěny sloupů byly 10 i více centimetrů silné a není přece možné, aby se taková konstrukce sesypala. Takové tvrzení je sice hezké, ale zcela opomíjí celkový kontext. Kdyby to byl sloupek u plotu, asi by byl nezničitelný. Ale jakožto součást budovy, kde se rozměry počítaly na stovky metrů a hmotnosti na stovky tisíc tun? To je úplně jiný svět, bohužel mimo běžnou představivost. Intuice, kterou normálně v životě používáme, tady vůbec nefunguje. Srolujte si papír do ruličky a tu položte na stůl na stojato. Vaše papírová stavba je v jistém smyslu pevnější než konstrukce věží WTC. Vyzkoušejte si, co taková papírová stavba unese, ve vztahu ke své vlastní hmotnosti.

Navzdory dojmu, že budovy WTC vypadaly jako nějaký monolit, pravda je taková, že byly poskládány z tisíců dílů, které k sobě navzájem byly upevněny jen velmi vágním způsobem. Tuto skutečnost opět dokládají videozáznamy, kde většina ocelových dílů vyzvednutých z trosek je pořád v celku. Ocelové sloupy a konstrukční díly neselhaly, ovšem jejich vzájemné pospojení vzalo za své. Z toho automaticky plyne, že jakýkoli model kolapsu, který počítá s pevností sloupů, je vadný a mylný. Pevnost sloupů se během zřícení neuplatnila, resp. sloupy nebyly namáhány nad mez své pevnosti. Pokud by to tak bylo, v troskách bychom našli jen samé zborcené ocelové díly, nikoli díly neporušené či jen mírně ohnuté.

Dalším častým omylem je tvrzení, že padající vrchní část nemohla zničit celý zbytek budovy, protože byla oproti zbytku budovy nesrovnatelně lehčí. Dokládá se to přirovnáním k dopravní nehodě, srážce malého osobního auta a velkého autobusu. Vždyť autobus z takové srážky také nevyjde zcela zničený. Jedná se samozřejmě o nesmysl a manipulaci. Tak jako lze několika kartami zbořit celý domeček z karet, jako lze jedinou kostkou domina zbořit milion dalších kostek, lze i několika padajícími patry zničit dalších devadesát pater. Myslím, že to přirovnání podlaží ke kostkám domina je celkem výstižné. Pokud někomu patra budovy připomínají spíše autobus, pak je asi další argumentace zbytečná.

Zmínit musíme i další často opakovaný nesmysl, že zřícení věží připomínalo typickou řízenou demolici. Prosím pěkně, kolik dalších řízených demolic mrakodrapu stejné konstrukce už jste viděli, že to můžete porovnávat? Odpověď znám: ani jedinou. S řízenou demolicí to má společného jen tolik, že to padá dolů a hodně to práší. Pád věží WTC byl naopak typickým příkladem, jak se řízená demolice neprovádí: destrukce od vrchních pater ve výšce stovek metrů, aby trosky padaly co nejdále a vážně či fatálně poničily tucet budov v okolí. To by mohl udělat jen demoliční Pat a Mat. Je to až úsměvné, když jedni tvrdí, že to byla typická řízená demolice, protože budovy si "sedly" do svého půdorysu, zatímco jiní zase říkají, že to byly jasně výbušniny, protože trosky byly nalezeny daleko mimo půdorys. Konspirační teoretici by si aspoň v tomto měli udělat pořádek, těžko totiž může platit oboje najednou.

Tolik k popisu pádu budov. Dalším mýtům a nepravdám se budeme věnovat v samostatném článku. Pro pochopení modelu nyní nejsou relevantní. Co je důležité ještě zopakovat, model popisuje výhradně fázi 1, tedy gravitační zřícení pater budov. Práce se nezabývá vznikem podmínek vedoucích ke zřícení, tuto část řeší známá zpráva NIST a podle mého názoru ji řeší věrohodným způsobem. Práce se rovněž podrobně nezabývá ani mechanikou rozpadu vrchní části budov nad místem nárazu letadel. Pro samotný model stačí průkazný údaj o zrychlení vrchní části, patrný z videozáznamů.